Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie

27. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Langemarck“ (flamische Nr. 1)

Vznikla 19. října 1944 povýšením 6. dobrovolnické útočné brigády na SS Langemarck na 27. SS dobrovolnickou divizi pancéřových granátníků.

Divize Langemarck byla pojmenována po vesnici poblíž Ypres, dějiště jedněch z nějtěžších bojů z let 1914-1918.Byla přímým potomkem Vlámské legie, původní jednotky vlámských dobrovolníků Waffen-SS.

Její první vystoupení na východní frontě neudělalo příliš velký dojem, avšak čas ukázal, že vlámští dobrovolníci umějí bojovat, a to velmi tvrdě. Přestože byla legie na začátku roku 1943 stažena z boje, po posílení o čerstvé rekruty z Flander, finský prapor a několik německých dělostřeleckých a podpůrných jednotek byla rozšířena na útočnou brigádu Langemarck. Brigáda se připojila k divizi Das Reich bojující na Ukrajině. Pak se přesunula na Leningradskou frontu, kde spadala pod III. (germánský) tankový sbor SS pod velením SS-obergruppenführera Felixe Steinera.

Brigáda Langemarck se účastnila ústupových bojů v Pobaltí a řady bitev na Narvě. Na podzim doplnila stavy v lüneburských vřesovištích, kde byla rozšířena na 27. dobrovolnickou granátnickou divizi SS Langemarck (vlámská č. 1), ačkoli nikdy nedosáhla plné velikosti divize. V únoru 1945 sloužila u 11. armády a 3. tankové armády v Pomořanech. Většina jednotek divize kapitulovala v Meklenbursku, přestože její oddělená bojová skupina bojovala i při konečné obraně Berlína.

27divss.gif

Znak divize Langemarck